Sitemap.xml: mapa webu pro vyhledávače

K čemu je mapa webu

Vyhledávače stránky objevují hlavně procházením odkazů. Mapa webu jim navíc předá úplný seznam adres, které chceš mít ve výsledcích vyhledávání, a u každé případně datum poslední změny. Hodí se hlavně pro:

• velké weby a e-shopy s tisíci stránek,
• nové weby, na které zatím nevedou odkazy odjinud,
• stránky, na které se z navigace špatně proklikává (hluboké kategorie, archivy).

Mapa webu je doporučení, ne příkaz — nezaručuje, že vyhledávač všechny stránky zaindexuje. Formát popisuje protokol sitemaps.org, který podporují Google, Bing i další vyhledávače.

Formát souboru

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<urlset xmlns="http://www.sitemaps.org/schemas/sitemap/0.9">
  <url>
    <loc>https://www.example.cz/</loc>
    <lastmod>2026-09-28</lastmod>
  </url>
  <url>
    <loc>https://www.example.cz/produkty/hrnek-03l/</loc>
    <lastmod>2026-09-15T10:30:00+02:00</lastmod>
  </url>
  <url>
    <loc>https://www.example.cz/hledat?q=hrnky&amp;strana=2</loc>
  </url>
</urlset>

Soubor musí být v kódování UTF-8 a znaky se zvláštním významem v XML se zapisují jako entity — v adresách jde nejčastěji o &, který se píše & (viz třetí adresa v ukázce). Mapa webu smí obsahovat jen adresy ze stejné domény a ze stejné složky, ve které je uložená, a pod ní; proto se ukládá do kořene webu.

Google podle své dokumentace ignoruje <priority> a <changefreq> a hodnotu <lastmod> používá, jen pokud je dlouhodobě přesná. Nejdůležitější je tedy správné <loc> a pravdivé <lastmod>.

Limity a index map webu

Jeden soubor smí obsahovat nejvýš 50 000 adres a mít nejvýš 50 MB v nekomprimované podobě. Větší web rozdělí adresy do více souborů a vytvoří index map webu, který na ně odkazuje:

<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<sitemapindex xmlns="http://www.sitemaps.org/schemas/sitemap/0.9">
  <sitemap>
    <loc>https://www.example.cz/sitemap-stranky.xml</loc>
    <lastmod>2026-09-28</lastmod>
  </sitemap>
  <sitemap>
    <loc>https://www.example.cz/sitemap-produkty.xml.gz</loc>
  </sitemap>
</sitemapindex>

Soubory lze komprimovat gzipem (.xml.gz); limit 50 MB se vztahuje na velikost po rozbalení. Rozdělení podle typu obsahu (stránky, produkty, články) má i praktickou výhodu: v nástrojích pro webmastery pak vidíš indexaci každé skupiny zvlášť.

Jak mapu webu předat vyhledávačům

1. Odkaz v robots.txt — způsob oznámení mapy podporovaný například Googlem. Podpora závisí na konkrétním vyhledávači. Řádek Sitemap: s úplnou adresou může být kdekoli v souboru:

User-agent: *
Allow: /

Sitemap: https://www.example.cz/sitemap.xml

2. Google Search Console — v sekci Soubory Sitemap zadej adresu mapy. Uvidíš, kolik adres Google načetl a jestli v souboru našel chyby.
3. Seznam Webmaster — nástroj Seznamu pro správce webů, kde lze sledovat indexaci ve vyhledávači Seznam.cz.

Jak mapu webu vytvořit

Ručně psát mapu webu má smysl jen u malých statických webů. Obvykle ji generuje systém, na kterém web běží:

• WordPress ji od verze 5.5 vytváří sám na adrese /wp-sitemap.xml; SEO pluginy ji umí nahradit vlastní.
• E-shopové platformy ji obvykle generují automaticky — hledej ji v nastavení SEO.
• Statické generátory mají integraci: tento web je postavený na Astru a mapu vytváří oficiální integrace @astrojs/sitemap při každém sestavení.

Pokud mapu generuješ vlastním skriptem, zkontroluj výsledek ve validátoru. Mapa webu používá výchozí jmenný prostor, takže XPath dotaz /urlset/url bez prefixu nic nenajde — vysvětlení je v kapitole XPath.

Stylovaná mapa webu v prohlížeči končí. Některé pluginy k mapě připojují instrukci <?xml-stylesheet type="text/xsl"?>, aby se po otevření v prohlížeči zobrazila jako přehledná tabulka. Chrome ale vestavěné XSLT ve verzi 158 (17. listopadu 2026) vypíná, takže místo tabulky uvidíš jen XML. Vyhledávače to neovlivní, instrukci ignorují. Pokud chceš čitelný přehled pro lidi, vygeneruj ho jako běžnou HTML stránku. Podrobnosti jsou v kapitole XSLT v prohlížeči končí.

Nejčastější chyby